Jednoválec od Polarisu je bezesporu legendární čtyřkolkou, která je bestsellerem po celém světě. Je lehká, má jednoduchý a tak akorát výkonný motor a dobře vyvažuje pohodlí, sílu i nějakou tu rychlost. No a co na ní dát ještě lepší podvozek?

Na malém Sportsmanu už toho mám najeto opravdu hodně a vždycky mi tak trochu vadilo, že když s ním začnete jet trochu víc na hraně, podvozek to dost rychle vzdá a vám nezbyde než zpomalit. Samozřejmě budete namítat, že tohle je mašina na práci a na výlety a určitě máte pravdu. Ale podvozek není jen o rychlosti, je to i o bezpečnosti a pohodlí, protože dobré tlumiče vás mohou zachránit třeba když přehlédnete díru, nebo vjedete kam nemáte. 

Öhlins edition nemá jen vyměněné tlumiče za jednotky slavné značky, i když je to samozřejmě to nejdůležitější, protože pokud jste měli tu čest vyzkoušet Öhlins na motorce, nebo čtyřkolce, věřím, že se mnou budete souhlasit, že jde o sakra dobrý materiál. Ostatně pár let jsem na nich závodil a fungují více než dobře. 

Pětsetsedmdesátka má kromě tlumičů i kompletně jiné přední zavěšení. Zatímco základní verze má vepředu zavěšení typu mcpherson, Öhlins edice využívá klasické zavěšení. Důvod je samozřejmě ten, že švédský výrobce nemá ve svém reprertoáru speciální jednotky pro Polaris, takže je nutné se přizpůsobit konvenčnímu řešení. 

Stojí to za to

Zajímavé bylo přímé srovnání. Stejná trať na milovickém tankodromu, stejné podmínky, no a k dispozici jsem měl obě varianty jednoválcového Sportsmana. I když tak docela stejné nebyly. Limitka s Öhlinsy neměla posilovač řízení, který měla základní 570. No a i když jde o lehkou a celkem malou čtyřkolku, tak na zakroucené trati se EPS zatraceně hodí. Nejvíc mi chybělo v pasážích, kde jsem nemohl mít rozumnou rychlost a čtyřkolka skoro stála. Zejména pak ve vracečkách. No a těžší je udržet řízení i na roletách na trati, kde chce čtyřkolka pořád uskakovat někam do stran. 

Vše ale vynahrazuje podvozek, díky kterému vlastně moc pomalu jezdit nemusím. Dokud mám pod koly slušnou trať, nic zvláštního se neděje a rozdíl je skoro neznatelný. Když ale najedu na rolety, můžu si s Öhlinsem dovolit mnohem víc. Při prvních kolech jsem udělal i několik chyb, podařilo se mi skočit do protisvahu na proskakovácích, povedlo se mi přehlédnout hranu lavice s skočit skoro na čumák. No a všechno to tahle mašina v pohodě ustála i když už jsem si vybíral, kam ze čtyřkolky seskočím, že se se mnou rozhodne rozloučit. 

Skvěle fungují tlumiče v zatáčkách. Můžu si tu dovolit sportovnější styl průjezdů a mnohem míň se bojím toho, že Krátký a relativně úzký Sportsman zakopne o nějakou nerovnost a bude si chtít odpočinout na boku. 

Samostatnou kapitolou jsou skoky. I když to není zrovna parketa pracovních čtyřkolek, tak přítomnost fotografů a dronu ve vzduchu prostě člověka hecne a najednou jde o to poslat Polaris co nejvýš a nejdál. No a i když jdou tlumiče až na dorazy, tak mi mašina ani jednou neodskočila, prostě vše dotlumí a já můžu hned zatáčet a přidávat plyn. 

Závěr

Tlumiče jsou vždy skvělou investicí, no a pokud je nabízí výrobce jako nadstandardní výbavu, je to ještě lepší. Máte totiž jistotu, že jednotky budou vaší čtyřkolce sedět a fungovat jak mají. No a ty na Polarisu fungují výborně a je to investice, která se bez vší pochybnosti vyplatí i kdyby vás měl podvozek zachránit od jediného pádu.