Letošní Afrika zásadní změny oproti loňsku nedoznala. Jejím srdcem je stále řadový dvouválec o objedmu 1100 ccm s výkonem lehce přes 100 koní. To sice nevypadá na papíře zase tak ohromně, ale na druhou stranu je hlavní dostat koně smysluplně na silnici a to se Hondě daří víc než dobře. Zakladní model má klasický podvozek bez elektronického nastavení, ale jinak tu nechybí žádný z pomocníků pro zábavnější jízdu, jako je ABS, kontrola trakce, nastavení motorové brzdy, nebo i skvělá pomůcka na učení jízdy po zadním – wheelie control. Vše se nastavuje za omoci podle mě zbytečně komplikovaného ovladače na levé rukojeti. Chápu, že má Africa opravdu hodně funkcí, ale přeci jen by to šlo trochu zjednodušit. Naopak skvěle přehledný je velký TFT displej, na kterém si zobrazíte vše, co můžete potřebovat. Umí navíc i funkci car play, takže si můžete zobrazit i navigaci a data z mobilu. K tomu je tu ještě možnost připojit k motorce i BT interkom, ovládat jeho hlasitost, nebo přijímat či odmítat hovory.

Motorka je ale především o jízdě a i když má motorka hromadu elektroniky, je pořád to nejdůležitější, jak jí umí využít a hlavně jak zábavná dokáže být, protože když se chcete nudně vozit do práce a koukat při tom do mobilu, můžete jet autobusem. Podvozek má klasické endurové rozměry pneumatik 18“ a 21“, což je super hlavně proto, že seženete spoustu pneumatik do terénu, které můžete na Hondu obout. A že se terénu nebojí už jsme si párkrát vyzkoušeli. Dobré taky je, že základní verze má krátké plexi, které si třeba po doskoku nevrazíte do hrudníku. Tradičně perfektní je zpracování všech detailů. Na Hondě v podstatě nemáte šanci najít nějaký vyloženě ošklivý detail, který by vám vadil. Já osobně bych jen uvítal hlavní stojan v základní výbavě, přeci jen enduro je třeba sem tam umýt a hlavně mu mazat řetěz. 

Skvěle je na tom geometrie. Široká řídítka padnou akorát do ruky a jsou i poměrně vysoká, takže i jízda ve stupačkách je naprosto přirozenou záležitostí. Sedlo je relativně úzké a dobře navazuje na nádrž a vytváří takový ten endurový dojem. Špatně na tom není ani spolujezdec, jen na úplně holé motorce se prostě nemá čeho chytit. Motorka nemá madlo vzadu a při brzdění jezdec na zadní sedačce nedosáhne pohodlně na nádrž. Jinak je ale i pro spolujezdce připravena příjemná geometrie a tak akorát pokrčené nohy.

Univerzál

Afrika se vyznačuje tím, že umí v podstatě všechno, teda Brno za 2:20 na ní asi nezajedete, ale jinak je to motorka pro každou příležitost. Je na svou výšku a kubaturu neskutečně agilní a dobře ovladatelná. Díky tomu prokličkujete město skoro stejně rychle jako na skútru a ani moc nemusíte řadit, protže dvouválec má parádně pružný charakter. Od 2000 ot. Až k omezovači zatahuje lineárně a pocitově to vypadá na mnohem víc koní, než motor doopravdy má. Největší sranda je ale samozřejmě na okreskách a čím víc jsou rozbité, tím líp. Můžete jet hlava nehlava a hlídat si jen správnou stopu, Africa se postará o zbytek. No a když to přeženete, je tu elektronika, která toho dokáže dost zachránit, i když samozřejmě není všemocná. Super ale je, že změny v nastavení opravdu poznáte ať už je to u kontroly trakce, nebo u wheelie control, každá změna je znát a vy cítíte, jak elektronika zabírá, no a když se nebojíte se jí svěřit, ježdění si fakt užijete. Spolupracují i radiální Nissiny, které můžete v pohodě ovládat jedním prstem, dávají dobrou odezvu a i s velkým předním kolem je motorka na brzdách výborně stabilní.

Nebojte se umazat

Samostatná kategorie je jízda v terénu. Zatímco většina současných cestovních endur jsou spíš taková SUV, Africa je něco jiného. Když se smíříte s její váhou, užijete si pořádný kopec srandy, protože tenhle podvozek na to má. Na předváděčce sice nebylo zrovna idální obutí, ale i tak po přepnutí do offroadového režimu ukázala Honda proč se stala i ve své druhé generaci legendou. Po polňačkách můžete jezdit trojcifernou rychlostí a motorka si jen tak pluje nad cestou s naprostou jistotou. Ve stupačkách se skvěle kontroluje a subjektivně působí mnohem lehčím dojmem. Ani nějaký ten skok není problém, ale tady už si brzy vyzkoušíte dorazy tlumičů. Naopak donekonečna a jak rychle chcete můžete dělat drifty, protože zátah dvouválce utrhne zadní kolo jako nic a je to fakt sranda. 

Pár polňaček jsme projeli i ve dvou cestou do Rakouska a i když to samozřejmě není zdaleka taková divočina jako lítat solo po trati, pořád můžete celkem svižně cestovat po nezpevněných cestách a nemáte pocit, že se motorka pod vámi vlní a fakt se jí tudy nechce. 

Alpy 

No a teď už do kopců. Dálnici máme za sebou, sice to není nic moc zábavného, ale legální rychlostí jede Africa jako nic a samozřejmě to jde i daleko rychleji. Já jsem se dost bál, jak bude fungovat kratičké plexi, ale je dobře nastavené a odvádí proud vzduchu příjemně nad helmu, takže ani při mé výšce to nebyl problém. Spotřeba ve dvou byla při přesunech okolo pěti litrů, což je vzhledem k rychlosti a velikosti motorky naprosto v pohodě. Přeci jen ale už chceme z dálnice pryč a čeká nás cesta okolo jezer severně od Bad Ischl. Tuhle cestu můžu ozhodně doporučit. Zejména silničky okolo Attersee jsou parádní a můžete si tu užít skvělé svezení a výhledy na hory.

Od jezer nás čekal průjezd malým průsmykem do kopců, kde začala být silnice pořádně mokrá. Pokud nechcete zásadně porušovat předpisy, můžete si i na mokré silnici dovolit jet bez výrazného respektu. Když dáte moc plynu, zabliká na vás kontrolka a Honda jede dál, stejně tak když se leknete a moc vezmete za brzdy. Na závěr jsme jeli do penzionu mokrými vracečkami se sklonem 16%, což byla vlastně nakonec zábava, protože motorka je i se spolujezdcem i v malých rychlostech skvěle ovladatelná. Bohužel jsme i dost zmokli. Dokud jedete dost rychle, je kapotáž dostatečně funkční a minimálně od střední části těla vodu odvede, ale ve velké bouřce už to bylo celkem jedno. Honda je ale i v průtrži stabilní a rozhodně jsem neměl pocit strachu z toho, co se mi děje pod koly.

Prostě funguje

Uznávám, že tenhle test už zní skoro jako PR článek, ale tahle motorka prostě je dobrá a  to je fakt. Budu se opakovat, ale jediné, co mi na ní vadí je systém ovládání palubního systému, který je podle mě zbytečně komplikovaný. Jo a vlastně ještě jedna věc – nemám jí v garáži!

Fotogalerie

Text: Matěj Oliva

Foto: Tereza Olivová