QUADTROPHY Lučivná 2012 očima Kateřiny Křížové

Již pátý ročník čtyřkolkářského závodu Quadtrophy Lučivná 2012 je za námi. Náročný závod pod Tatrami si nenechalo ujít mnoho závodníků, mezi nimi nechyběla Kateřina Křížová, která nám popsala celkovou atmosféru.

Vzhledem k tomu, že do Lučivné jezdíme už nějakých deset let, tak jsme zase vyrazili o něco dřív. Cesta byla dobrá, jen nás trochu děsily stupně teploty – takže když jsme vystupovali ve čtvrtek kolem deváté večerní z auta – dělilo nás od venkovní teploty 50°C – v autě jsme si udržovali krásných pětadvacet no a venku bylo na stupně stejně – jen to znamínko před číslem bylo trošku záporné. Nicméně tento článek není o nás, ale o závodech.

Po pátečním probuzení jsme se museli trošku psychicky vyrovnat s venkovní teplotou -30°C a šli jsme zjišťovat, zda je potřeba s něčím pomoci. Nejdřív bylo potřeba nastartovat skoro všechno – auta i čtyřkolky. Hoši z Quadclubu Lučivná již měli krásně připravenou trať, která měřila krásných sedm kilometrů a na které nebyla nouze o vše, co Vás při pomyšlení na terénní závod napadne – ledové zákruty, ze pár fakt hnusných sjížďáků nebo krásný výjezd i se skokem. Už se v podstatě jen dolaďovalo, takže se najelo s ratrakem, aby se upravil prostor pro parkování příhledivších, stavěli se stany pro hosty i účastníky a prostě takové ty dodělávky. Stany byly tak trochu prokleté – postavil se jeden, který měl být pouze pro závodníky – začal se stavět druhý pro diváky – no a po nenápadném fouknutí tatranského větru – jeden stan to vzdal a složil se k zemi. Takže zůstal jen jeden – relativně bohužel pro závodníky, kterým přihřívající se diváci vypili skoro všechen zahřívací čaj. Postavily se tedy ještě ploty a čekalo se na sobotní den.

Sobotní ráno nás přivítalo sluníčkem a opět dost mrazivě – zase téměř -30°C – no ale na to už jsme byli přece zvyklí. Samotné registrace probíhali v relativní. Po seznamovacím kole se místo ještě malého zahřátí a psychického připravení začali stavět čtyřkolky ke startu. I tak se to trochu protáhlo a místo původně plánovaného startu v poledne, začali jednotlivé kategorie vyjíždět o půl jedné. Je skoro neuvěřitelné, že na každém závodě z pěti ročníků sněží. Tentokrát začalo zhruba po hodince závodu a tak hodinku před koncem se k tomu přidal ještě dost nepříjemný „tatranský“ vítr. Ale i přes tyto podmínky závod dopadl více než dobře – ze sedmatřiceti závodních týmů jich dojelo do cíle dvacet osm.

Kategorie 2x2 sportovní čtyřkolky bez rozdílu kubatur

Do této kategorie i přes nepřízeň počasí nastoupilo ctihodných jedenáct týmů. Tato jediná kategorie měla povoleny hroty (hřeby) v pneumatikách, ale i tak měli někteří závodníci co dělat. Tuto kategorii vyhrál s nejrychleji najetými jednadvaceti koly slovenský tým ŠTVORKOLKY BREZNO za které startoval Alexander Murín a Matej Souček, kteří získali i celkové prvenství v závodu. Druhé místo získal český tým STAVEBNINY STUPKA s jezdci Miroslavem Stupkem a Romanem Holubem, kteří byli celkově třetí v závodě. Na třetím místě skončil opět slovenský tým RETADQUAD za který jeli tři jezdci ve složení Martin Magusin, Tibor Sumel a Štefan Eliáš. V této kategorii se ukázalo, že celý tento extrémní závod vůbec není jen o obsahu ccm. Ve spleti značek jako Yamaha, Suzuki, KTM nebo Honda se ukázal i starší Bombardier DS.

Kategorie 4x4 pracovní čtyřkolky do 500ccm

Do této kategorie, kde převládaly čtyřkolky Yamaha, nastoupilo sedm týmů. Na prvním místě zasloužené skončil český tým ČTYŘKOLKY TIŠNOV za které startoval na stroji Can Am Renegade otec Radek Šikula se synem Petrem. Radek si při jednom setkání s jinou čtyřkolkou nešťastně natrhl svalový úpon v noze, ale svoje kolo dojel k předání otěží synovi, který tento závod musel dokončit sám a zvládl to opravdu bravurně. Tento tým se zároveň umístil celkově na krásném osmém místě. Druhé místo získal slovenský tým HUDAKOVCI s jezdci Janem a Marianem Hudákovími, kteří sedlali Yamahu Grizzly 500. No a na třetím místě se umístil překvapivě náš tým ABECO 2 ve složení Jan Havlásek ml. a moje maličkost Katka Křížová na stroji Yamaha Grizzly 450. S pokorou musím říct, že většinu odjel právě Honza, ale i tak, vzhledem k tomu, že jsme oba seděli na čtyřkolce zhruba po třetí, tak umístění bylo více než pěkné.

Kategorie 4x4 pracovní čtyřkolky od 500ccm do 700ccm

Tuto kategorii ovládli slovenští jezdci a stroje Yamaha Grizzly - z celkem pěti týmů všechny dojeli. Prvenství si odnesl tým MAXWELL s pouze jediným jezdcem, a to Jozefem Mačaskem, kterému patří nesmírný obdiv, protože odjezdil celý závod sám, zvítězil ve své kategorii a celkově se umístil na neuvěřitelném šestém místě. Na druhém místě dojel domácí tým QUADSPORT LUČIVNÁ s mladými, nadějnými jezdci Jozefem Skokanem a Miroslavem Hurčalou. Tento tým se taky pěkně umístil v celkovém pořadí, a to na krásném sedmém místě. Třetím v této kategorii dojel opět slovenský tým ATV QUAD TEAM 700 s jezdci Markem Melekym a Jozefem Sedliačikem.

Kategorie 4x4 pracovní čtyřkolky nad 700ccm

Tato kategorie byla celkově nejobsazenější – celkem v ní jelo čtrnáct týmů, a tentokrát v ní dominovaly stroje Can-Am. První místo, i přes počáteční problémy s otáčením strojů koly vzhůru, si odnesl český Can-am RED TEAM Tišnov + QUAD SERVIS TÁBOR za který startoval Martin Švanda a Vladimír „ KODI „ Maňák. Tento tým se celkově umístil na druhém místě. Na druhém místě v této kategorii stanul opět český tým LOMNICE ve složení Radomír Beneš a Martin Hrubý. Na třetím místě skončil místní tým JAMAICA za který startoval Martin Sedlák a Peter Miškovský. V této kategorii všichni jezdci odjezdili stejný počet kol, a to jednadvacet, takže rozhodoval čas strávený na trati, tím pádem opravdu rozhodovaly minuty.

Závod to byl i vzhledem k počasí opravdu extrémní, kdy slzy neměly šanci, protože zamrzaly ještě v počátku, ale podle všech ohlasů se opět povedl a my se budeme těšit na další ročníky.

Ještě musím vzpomenout moderátora Kamila Somorovského, který komentoval nejen celý závod ale i večerní předávání cen. Tento moderátor celému závodu dodal neskutečnou šťávu, byl více než připravený a to tak, že se ho někteří chodili ptát, jak je možné, že toto všechno ví.

Velké poděkování patří organizátorům, kteří připravili krásnou trať a nám všem překrásné zážitky a vzpomínky.

Zdroj foto: Kateřina Křížová